čtvrtek 18. února 2010

Lužické hory - Na Popovu skálu

Z Polesí přes Krkavčí skály na Popovu skálu a zpět.
Vyrážíme z Polesí po zelené značce. Zelená vede po zpevněné cestě rozježděné od džípu až na rozcestí Pekařův kříž.

Od Pekařova kříž pokračujeme po modré směr Krásný důl. Z modré sjíždíme a napojujeme se na zelenou, která vede přes Krkavčí skály alias Vraní vrch (?). Z krkavčích skal je docela pěkná vyhlídka a také panorama zmrzlého skalního útesu se sněhovou čepicí  je samo o sobě krásné. Ačkoli se to v pohodě  dá, nedoporučujeme lézt až nahoru na skálu. Výhled je tam stejně kvůli stromům nic moc a navíc hrozí, že se s vámi sníh utrhne a spadnete na druhou stranu asi 25 m. Spíš doporučujeme skálu obejít a vyfotit si ji odspoda. Na vrchol skály vede několik hezkých linií a evidentně se tu také leze, protože vidím něco jako zrezivělé skobky či nýty. Sahám si na skálu - je to perfektní tvrdej písek. Nejradši bych hned začal stoupat nahoru nestát po kolena ve sněhu v běžkařských pohorkách.



Z Vraního vrchu je pěkný sjezdík lesní cestou po zelené (bacha náhle uhýbá doleva) do Krásného dolu. Škoda že jeho spodní část byla rozježděná od traktorů. Krásným dolem projíždíme po červené. Trasa je tu dokonce projetá skútrem. Brzy ale z červené odbočujeme doprava na zelenou, která vede až na rozcestí Popova skála, sedlo. Odtud vede místy pěkně strmá a úzká pěšina až k samotné vyhlídce. Doporučujeme dole nasadit stoupací pásy. Vyhlídka na Popově skále je osazena zábradlím takže není problém se vyšplhat až nahoru. Je odtud krásný panoramatický výhled na Lužické hory (a taky je tu pěkná kosa). Stoupací pásy necháváme na lyžích i při návratu z vyhlídky a využíváme jejich brzdící potenciál při strmých sjezdech na úzké cestě.




Rozhodujeme se ještě vystoupit na Sedlecký špičák. Z rozcestí pod Popovou skálou je to kousek, takže ani nesundaváme z lyží pásy. Sedlecký vrch nás ale zklamal. Není odtud žádný výhled a ani kvůli sjezdu z jeho vrcholu se na něj nevyplatí stoupat.

Už se dost připozdívá a tak se otáčíme k  návratu. Vracíme se zhruba po stejné stopě, jen s tou vyjímkou , že nejdeme přes Vraní vrch, ale z Krásného dolu stoupáme k Pekařově kříži přímo po zelené. Stoupání je docela strmé, takže doporučujeme nasadit pásy. Jinak v opačném směru to tady má potenciál hodně kvalitního sjezdu (ovšem pro zdatnější telemarkery).

Trasa není na vzdálenost příliš dlouhá, nám ale trvalo její projetí asi šest hodin. Z části to bylo způsobené tím, že jsme cestu neměli předem naplánovanou, ale hlavně jsme se dlouho zdržovali na vyhlídkách. Původně jsme si mysleli, že ještě stihnem vystoupit na Loupežnický vrch, ale museli jsme si to nechat na druhý den.

Tracklog téhle trasy je ke stažení tady.

HoA



Žádné komentáře:

Okomentovat